Neštovice děsí také Itálii. Zprávy o prvním případu opičích neštovic v Toskánsku, čtvrtém v Itálii, jsou z těchto hodin. Jak uvedla tisková agentura Ansa, 32letý muž, který se vrátil z dovolené na Kanárských ostrovech, byl hospitalizován v nemocnici San Donato v Arezzu. Navíc v Laziu „je 15 lidí v izolaci, přičemž případy zůstávají tři a to jsou tři lidé hospitalizovaní ve Spallanzani v dobrém klinickém stavu“. Prohlášení je od radního pro zdravotnictví regionu Lazio, Alessio D'Amato. Těch 15 lidí v izolaci jsou kontakty tří nakažených, kteří byli zpětně vysledováni pomocí vysledování kontaktů.Ale co jsou opičí neštovice, jaké má příznaky a jak je lze léčit? Kdo už měl vakcínu proti neštovicím, je bezpečnější?
Roberto Burioni, řádný profesor mikrobiologie a virologie, PhD v mikrobiologických vědách a specialista na klinickou imunologii a alergologii o tom hovořil v Che Tempo Che Fa včera večer 22. května.
Na tomto odkazu je video s projevem profesora Burioniho v „Che Tempo di Fa“ na RaiPlay
Neštovice a Covid: jaký je vztah?
«Musíme vycházet ze zásadního rozdílu mezi touto nemocí a Covidem. Covid je způsoben novým virem, který jsme nikdy neviděli, zatímco virus, který způsobuje opičí neštovice, je velmi starý. Známe ho od roku 1958 a první případ člověka byl zaznamenán v roce 1970. Tento virus, jak jej známe doposud, jej můžeme považovat za mnohem lepšího bratrance pravých neštovic“, vysvětluje Burioni.
Příznaky připomínají ty špatné plané neštovice
«Je to mnohem méně nebezpečné, způsobuje onemocnění, které je obecně mírné, s příznaky, které vám mohou připomínat špatné plané neštovice. Abychom pochopili, co se děje, musíme především vzít v úvahu zásadní fakt: vakcína proti pravým neštovicím chrání i proti opičím neštovicím», uklidňuje odborník.
Žádná vakcína proti pravým neštovicím od roku 1981
«Vzhledem k tomu, že skutečné neštovice zmizely a od roku 1981 již nikdo nebyl očkován, virus opičích neštovic se v poslední době ocitl tváří v tvář velkému počtu nakažitelných lidských bytostí, které tam dříve nebyly – protože všichni byli očkovaní proti pravým neštovicím – a opičí neštovice proto měly větší šanci dostat se k našemu druhu."
Původ nových případů neštovic
Právě z tohoto důvodu se výskyt této nemoci na africkém kontinentu v posledních desetiletích neustále zvyšuje a dokonce v roce 2017 došlo v Nigérii k epidemii s více než 700 případy.
Ještě před pár týdny byly případy opičích neštovic, které byly zaznamenány mimo Afriku, všechny přisuzovány dvěma typům: buď to byli lidé vracející se z tohoto kontinentu, kteří se nakazili v Africe, nebo to byli lidé, kteří přišla do kontaktu s nakaženými zvířaty z Afriky, jako například při ohnisku, ke kterému došlo v roce 2017 ve Spojených státech.
Proč nyní také v Evropě?
V Evropě bylo za poslední dva týdny zaznamenáno více případů než od roku 1958 – kdy byl virus poprvé objeven – do začátku května. To vše bez vazby na zvířata nebo cestování do Afriky. Proto je nezbytné být opatrný a položit si otázku „Proč se to stalo?“. Vzhledem k tomu, že se to všechno stalo během několika dní – a abychom mohli poskytnout odpovědi, potřebujeme data, která ještě nejsou – v tuto chvíli nemáme žádné jistoty.Ale máme hypotézy, které pak bude třeba potvrdit nebo vyvrátit.
Jak se přenášejí opičí neštovice
«Virus opičích neštovic, jak ho známe, se nepřenáší snadno: je nutný úzký kontakt. Ale virus se mohl změnit, mohl se stát mnohem nakažlivější. Tato hypotéza, která je nejhorší, je samozřejmě teoreticky možná, ale ve světle našich znalostí není příliš pravděpodobná. Virus opičích neštovic patří ve skutečnosti do rodiny virů, které mutují velmi málo. Nemá to nic společného s Covidem, s virem chřipky. Navíc v současné době nejsou k dispozici žádné údaje, které by potvrzovaly nárůst nakažlivosti.
Nejpravděpodobnější hypotéza
Existuje však druhá hypotéza, která je v tuto chvíli pravděpodobnější. Ve velké většině případů prezentace onemocnění naznačuje sexuální přenos.Nejen to, značná část infekcí se vyskytla u mladých, velmi sexuálně aktivních lidí.
Možné – opakuji, možné – vysvětlení nárůstu případů je toto. Virus opičích neštovic se mohl náhodou dostat do komunity tvořené převážně mladými jedinci – tedy vnímavými, protože nebyli očkováni proti pravým neštovicím. Za druhé, komunita tvořená lidmi, kteří mají chování, které podporuje přenos. Tyto dva prvky by mohly vysvětlit nárůst případů.
Bohužel stále chybí spolehlivá data, a to i proto, že národní orgány velmi neochotně poskytují některé podrobnosti o pacientech z důvodu ochrany soukromí, takže i toto v tuto chvíli zůstává hypotézou, kterou bude třeba potvrdit.
Dobré zprávy a špatné zprávy
Stručně řečeno, máme špatné zprávy, ale máme dobré zprávy.
Špatnou zprávou je, že případů je rozhodně více, než kolik bylo dosud spočítáno, a čísla by se mohla v nadcházejících týdnech zvýšit, zvláště pokud nebude řetězec nákazy, který není účinně přerušen vysledováním, prostě sexuálně.
Je tu však také několik dobrých zpráv. Za prvé, pokud k přenosu dochází hlavně pohlavním stykem nebo velmi blízkými kontakty, je snadné nákazu omezit. Za druhé, část populace, ta očkovaná proti neštovicím, by již měla být před tímto virem chráněna.
Vakcínu proti neštovicím už máme připravenou
V každém případě, tentokrát již máme připravenou vakcínu, která velmi dobře funguje a je velmi účinná v blokování infekce.
Poslední dobrá zpráva: existují dva kmeny opičích neštovic, jeden nebezpečnější a jeden mnohem méně nebezpečný. Předběžné údaje nás vedou k předpokladu, že evropské případy jsou naštěstí způsobeny nejméně nebezpečným kmenem.
Virus by mohl být ten z roku 1958
Ve skutečnosti však nejdůležitější otázka ze všech zůstává pozastavena, ta počáteční: "Je virus, který koluje virem z roku 58, nebo se změnil, čím dál nakažlivější?" .Stále nemáme prvky, které by tuto možnost vyloučily, i když právě včera odpoledne byla zveřejněna data, která, jak se zdá, ukazují směrem ke stabilitě. Zdá se, že ten virus je stále on, ten z roku 1958, a to by byla dobrá zpráva. V každém případě spolehlivá data dorazí během několika týdnů a těšíme se na další, s klidem.
S klidem, už jen proto, že tentokrát již účinná vakcína existuje a není třeba ji vyvíjet, experimentovat, vyrábět v rekordním čase, jako jsme to museli udělat pro Covid», uzavírá profesor Burioni.
