Pozitivní na Covid? Pojďme s tím bojovat tím, že zůstaneme izolovaní

Doma s Covidem. Poté, co jsem se tomu dlouho vyhýbal, uchyloval se ke všem možným preventivním opatřením, jsem tomu propadl také.

Vzal jsem si to na dovolenou, když moje obrana, abych si mohla naplno užít zbytek, se pro jednou snížila a stále mě redukovala na posádku masky na těch nejlidnatějších místech.

Pobyt doma s Covidem je velmi odlišný od toho, zůstat tam, abyste se mu vyhnuli, jako jsme to dělali během blokování.

Triviální, říkáš. Ale nemluvím o objektivním faktu, že vědomí nemoci činí pobyt ve vězení přijatelnějším než izolovat se, abyste se vyhnuli jednoduché možnosti nakazit se.

Spíš mám na mysli pocit, že jsem tím nebezpečím, když jsem s ním dlouho bojoval a vyhýbal se mu.

Když se nad tím zamyslíte, je to z psychologického hlediska zásadní obrácení rolí. Jedna věc je hrát obranu proti zlu, druhá věc je být neúmyslně součástí jeho útočné eskadry.

Pocit rafinovanosti rekrutován zlou silou, která se skrze nás systematicky snaží dosáhnout cíle nás zničit, nebo alespoň oslabit, a tak získat své přežití, je něco, co se dostává do rozporu s vizí nás samých. O nás jako o lidských bytostech obdařených schopností rozlišovat a svobodně volit mezi dobrem a zlem.

Volba některých asymptomatických pacientů neizolovat se je tedy svobodná, vědomá (a bezohledná), umožňuje viru, aby nabral svůj směr a dobrovolně se držel jeho volání do zbraně.

Pokud ale Covid nemá na výběr a je válečným strojem naprogramovaným k tomu, aby nás zabil, ještě vážnější je přístup těch, kteří, když místo toho mohou uniknout, záměrně plní jeho rozkazy.

A pokud velmi běžné zdůvodnění „musí pracovat“ může znít minimálně přijatelně, když právní krytí nemoci neexistuje, výmluva nudit se sám doma zní urážlivě. Přesto jsem to slyšel na vlastní uši.

Ne, Covid nás nezlepšil, ale ani nezhoršil. Jednoduše nás postavil před sebe takové, jací jsme: lidé si mohou svobodně vybrat mezi dobrem a zlem.

Chcete se s námi podělit o emoce, vzpomínky, úvahy? Napište nám na [email protected]šechny články od Antonelly Baccaro

Zajímavé články...