Jaký je vztah mezi Italy a psychologem? A obecněji s duševním zdravím? Několik dní před Dnem duševního zdraví a po Romens Festivalu duševního zdraví, který se koná od konce září do začátku října v Římě, je čas zatáhnout za nitky. Pokud je pravda, že, jak podtrhuje průzkum Ipsos, počet Italů, kteří se lépe starají o svou psychiku, roste, zejména mezi ženami a osobami mladšími 35 let, je stejně tak pravda, že „jsme lidé, kteří by opravdu rádi jít k psychologovi, ale v zemi, kde zdravotní politika dosud nepřikládá duševnímu zdraví dostatečný význam,“ vysvětluje Carolina Traverso, psychoterapeutka a expertka na všímavost.
Psychická i fyzická pohoda
Podle toho, co uvedl průzkum společnosti Ipsos, provedený v souvislosti se Světovým dnem duševního zdraví, by se zdálo, že Italové se více starají o fyzickou než duševní pohodu.
Současně se však zvyšuje počet lidí, kteří se začínají obávat o svou psychickou pohodu: „Průzkum ukazuje větší pozornost u žen a ve věku do 35 let. Kromě toho stejný průzkum ukázal, že 80 % dotázaných věří, že duševní a fyzické zdraví mají stejnou důležitost, což nám dává naději. Možná prolomíme tabu, které až donedávna považovalo problémy s duševním zdravím za něco, co se má skrývat pod kobercem, protože to bylo nepochopitelné, děsivé, nepřijatelné,“ vysvětluje psychoterapeut.
Je bonus k psychologovi skutečnou pomocí?
Větší zájem jistě zvýrazněný historickým obdobím, které prožíváme: „Globalizace, pandemie, migrační jevy a letos válka na Ukrajině nás přivedly více do kontaktu s naší křehkostí a křehkostí ostatních, vede nás k životu s nejistotou, kterou mnozí z nás nikdy předtím nezažili,“ vysvětluje Dr. Traverso, který pokračuje „K tomu se přidávají dvě velká stigmata.První je, jak je člověk, který se uchýlí k psychoterapii, vnímán ve společnosti. Každý, kdo má problémy s duševním zdravím, může být nespravedlivě považován za nespolehlivého a nebezpečného a křehkost v hyperkonkurenčním světě je děsivá. Problém je v tom, že toto stigma si často osvojují i ti, kterým by se dalo pomoci, aby se měli lépe, kteří nakonec uvěří, že chodit k psychologovi je něco pro slabé lidi, kteří to sami nezvládnou."

Ten druhý je ekonomický problém. I dnes je návštěva psychologa vnímána jako luxus, jako cesta, kterou si ne každý může dovolit, nemluvě o tom, že psychické problémy jsou často považovány za rozmar, který by měl při troše dobré vůle projít.
«Je však nutné provést pozorování. Pokud nabídky soukromé psychoterapie zjevně nejsou pro všechny rozpočty, je pravda, že považovat sezení za luxus může skrývat něco, co přesahuje správné ekonomické výpočty, a místo toho být způsobem, jak se vyhnout jednání s nejkřehčími částmi.Je to proto, že psychické utrpení je identifikováno jako něco špatného nebo děsivého, s čím se raději nezabýváme."
Bonus pro psychologa, jak moc to opravdu pomohlo?
Kolik tedy podle situace sloužil bonus psychologa? „Vzhledem k rozmachu aplikací ušel velký kus cesty k tomu, aby si lidé uvědomili své duševní zdraví a potřebu brát tento aspekt vážněji. K dnešnímu dni však, jak také deklarovala vláda, budou přidělené prostředky stačit na výdaje asi 10 % přihlášených. Je jasné, že prostředky nebudou dostačující, ale je třeba jít dál,“ vysvětluje odborník.
To znamená, že je nutné přezkoumat koncepci duševního zdraví v Itálii, reorganizovat zdravotní systém v tomto smyslu zvýšením investic do zvýšení počtu dostupných psychologů, psychoterapeutů a psychiatrů, aby mohli trvale pracovat v národní zdravotní systém a usnadnit přístup k těmto terapiím, vysvětluje odborník.
«Potřebujeme větší investice do prevence, mám na mysli emoční výchovu ve školách, ale také intervence zaměřené na snížení sociálních a ekonomických rizikových faktorů, které mohou negativně ovlivnit duševní zdraví. Potřebujeme efektivní postupy, které umožňují snadný a přímý přístup k psychologické léčbě, přesně jako když se musíme starat o své fyzické zdraví. Bonus pro psychologa, který je vynikající iniciativou, s sebou přináší byrokracii pro pacienty a odborníky, která může odrazovat od jeho realizace. Je zásadní, abychom si již nemysleli, že chránit duševní zdraví každého je luxus. Zdaleka ne, je to investice do budoucnosti a morální povinnost, která by se měla řídit hodnotami, jako je začlenění a ochrana těch, kteří jsou nejzranitelnější, bez ohledu na původ."
Jaká je situace ve zbytku Evropy?
Nejen Itálii.Podle nejnovější zprávy Světové zdravotnické organizace má každý čtvrtý člověk duševní problémy a konkrétně v Evropě je tento poměr každý šestý, tedy 84 milionů Evropanů. A přesto, jak stejná zpráva vždy zdůrazňuje, evropské státy investují pouze 2 % do duševního zdraví a přeměňují tyto problémy ve skutečné postižení právě proto, že se s nimi neléčí, jak odsoudila WHO, která duševní zdraví nazvala Popelkou medicíny.
«Z evropských zemí investují více do duševního zdraví Německo a Francie, zatímco Itálie je na třináctém místě, Lucembursko a Turecko na posledním. Skutečnost, že se Italové více trápí, je jasným znakem růstu neklidu» uzavírá psychoterapeutka Carolina Traverso.